Digitální a analogová společnost

Představme si zařízení, které vybírá ty nejlepší účastníky výběrového řízení. V prvním kole jsou všichni přihlášení. Do druhého kola postoupí jen ti co vyhovují požadavkům a, b c, d, e. Do druhého kola postoupí jen ti co vyhovují požadavkům a, e, c. Do třetího kola ti co  vyhovují požadavkům a, c. Do čtvrtého ti co vyhovují požadavku c. Ano tak je to správné jistě každý řekne, protože trh, vývoj, ti nejlepší atd. A tak se ptám, co se stane, když vznikne požadavek na páté kolo ve kterém bude nutné splnit požadavek x. Ano je teoreticky možné začít od začátku.

Digitální a analogová společnost

Prakticky to tak nemusí být. Zvíře, které mělo vlastnost x a nepostoupilo tak ani do druhého kola již dávno vyhynulo, rostlina s touto vlastností nebyla dále pěstována a neexistuje, stroj s touto vlastností byl dán do šrotu a neexistuje, člověk s touto vlastností zemřel hlady nebo se začal věnovat jiné činnosti atd.V praxi je to u lidí tak, že většina lidí má vlohy k více činnostem a tak se může stát, že kdo má vlastnost c může mít také někdy vlastnost x. A můžeme opět začít od začátku a vybírat z těch kdo měli vlastnost c a současně v menší míře x ty nejlepší. A můžeme tento systém výběru těch nejlepších z nejlepších do nekonečna opakovat. Asi Vás napadne to co mě, systém se bude vyvíjet, ale směrem k zániku.

Ono je to logické, protože když má někdo nějakou vlastnost vynikající tak ty další musí být často v horší kvalitě. Totéž platí i pro stroje, živočišnou a rostlinou říši atd. Platí to také pro slova a pojmy. Většina slov vyjadřuje více významů a vždy jeden vyjadřuje lépe a druhý více. Takže když budeme vlivem časové úspornosti používat méně slov společnosti tím neprospějeme. Je zajímavé, že v dnešní době se ve vědě používá angličtina, která má u každého slova mnoho významů. Přitom je málo známo, že za jazyk nejlépe vyhovující potřebám vědy bývá často označována čeština pro svou velkou slovní zásobu a mnoho slov pro jeden nebo podobný význam. To jen tak mimochodem. V dnešní době se téměř vše digitalizuje z důvodu řízení procesů atd. V jiném mém textu jsem psal, že je výhodnější řídit společnost a procesy v ní pomocí analogových  - spojitých funkcí. Kdežto dnešní společnost čím dále více vše digitalizuje. Digitalizací nemám na mysli přímo výpočetní techniku.

Digitalizací mám na mysli převádění na nespojité pojmy, na body. A tak místo několika pojmů v zákonech máme stovky podrobných paragrafů regulujících nesmyslně vše co se stovky a možná tisíce let bez problémů činilo bez regulace. Místo několika nemocí léčených v minulosti nám každý rok přibude mnoha dalších chorob. Je zbytečné uvádět další příklady. Jasné je jedno. Každý člověk má omezené množství energie a času. Když bude úředník místo jednoho paragrafu a předpisu studovat deset navíc, tak udělá méně práce. A nemusí to být jen úředník. Stačí si představit zvyšující se množství textů na zboží v obchodech. Zvyšující se množství zpráv vytvářených vlastním názorem na základě čím dál tím větší atomizace skutečnosti. Jistě každý chápe kam tím mířím. Společnost jako celek přes všechnu snahu se chová čím dál tím hloupěji a spěje k zániku. V jedné knize o astronomii jsem četl úvahu o vesmíru ( nevzpomínám si autora) : jestli mají fyzikální zákony digitální povahu tak vesmír jednoho dne zanikne, jestli analogovou tak takový systém může fungovat věčně. Je neuvědomovaným problémem dnešní doby, že si neuvědomuje, že trh je charakteristika stavu, to jest bodová veličina a ne charakteristika procesu, to jest analogová veličina.